MUDr. Markéta Pechová

S sebou na prohlídku vezměte moč ne starší 2 hodin, případně brýle nebo sluchadlo.

Všeobecná preventivní prohlídka se provádí vždy jednou za 2 roky, zpravidla po uplynutí 23 měsíců po provedení poslední všeobecné preventivní prohlídky. Je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Obsah preventivní prohlídky je stanoven vyhláškou 72/2012 Sb. o preventivních prohlídkách.
Náplní preventivní prohlídky je:

1. doplnění rodinné, osobní, sociální a profesní anamnézy, zvláštní důraz kladen na výskyt kardiovaskulárních a plicních onemocnění, výskyt hypertenze, diabetes mellitus, poruchy metabolizmu tuků a nádorových onemocnění, a na výskyt závislostí
2. kontrola očkování, mj. proti tetanu
3. kompletní fyzikální vyšetření
4. vyšetření moči diagnostickým papírkem
5. doplnění pomocných vyšetření
   • laboratorní vyšetření koncentrace krevních tuků - celkového cholesterolu, HDL-cholesterolu, LDL-cholesterolu a triacylglycerolů, v 18, ve 30, 40, 50 a 60 letech věku
   • laboratorní vyšetření hladiny krevního cukru - glykemie v 18, ve 30 letech věku a od 40 let věku ve dvouletých intervalech od posledního vyšetření
   • laboratorní vyšetření sérového kreatininu a odhad glomerulární filtrace u pacientů trpících diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními komplikacemi od 50 let věku ve čtyřletých intervalech
   • vyšetření EKG ve 40 letech věku, dále pak ve čtyřletých intervalech
   • stanovení skrytého – okultního - krvácení ve stolici speciálním testem u osob od 50 let věku ( od 50 do 55 let 1x ročně, od 55 let 1x za dva roky; tento test je možno nahradit screeningovou kolonoskopií 1x za 10 let ); u žen možno absolvovat i v rámci preventivní gynekologické prohlídky
   • u žen od 45 let věku á 2 roky doporučení ke screeningovému mamografickému vyšetření; možno též absolvovat prostřednictvím registrujícího gynekologa
   • od 45 let do 61 let doporučení preventivního očního vyšetření á 4 roky

Dále máte v rámci prevence nárok na:

• gynekologickou preventivní prohlídku u svého gynekologa – ženy 1x ročně od 15 let
• stomatologickou prohlídku u svého stomatologa – 2x ročně (1 preventivní prohlídka podle vyhlášky + 1 tzv. pravidelná prohlídka)

Co pro sebe ještě mohu udělat v rámci prevence nádorových onemocnění?
Samovyšetření prsu - info zde»
Samovyšetření varlat - info zde»
Samovyšetření kůže - info zde»

Zdroj: Vyhláška č. 70/2012 Sb., o preventivních prohlídkách
www.loono.cz/prevence/samovysetreni»

Tetanus, záškrt, černý kašel (pertuse), chřipka, pneumokokové infekce, klíšťová meningoencefalitida, hepatitida typu A i B, plané neštovice (varicela), meningokokové nákazy, rakovina děložního čípku, příušnice, jsou nemoci dospělých, kterým lze předcházet očkováním.
Proti všem těmto onemocněním v naší ordinaci očkujeme.
Po domluvě je možné provést i některá očkování do zahraničí (břišní tyfus, vzteklina, cholera, japonská encefalitida, apod. Vyjma žluté zimnice a tuberkulózy).

Očkování, která Vám doporučujeme

• očkování proti covid-19 (kdykoli během roku) důvodem je zabránit vzniku komplikovaného zápalu plic s následkem úmrtí, chránit sebe i své okolí
• očkování proti chřipce – každoročně (sezonně září-listopad) důvodem je zabránit vzniku komplikovaného zápalu plic s následkem úmrtí, chránit sebe i své okolí
• alespoň 1x se nechat přeočkovat kombinovanou vakcínou proti tetanu, záškrtu a černému kašli (kdykoli během roku) důvodem je chránit sebe i své okolí před vznikem těchto úporných onemocnění, tetanus je onemocněním smrtelným
• očkování proti pneumokokovým zápalům plic ve věku nad 65 let (kdykoli během roku) důvodem je zabránit vzniku komplikovaného zápalu plic s následkem úmrtí
• očkování proti klíšťové meningoencefalitidě (kdykoli během roku) důvodem je chránit se před vznikem zánětu mozku a mozkových blan, možným ochrnutím a následnou invaliditou; jižní Čechy patří dlouhodobě mezi oblasti s nejvyšší aktivitou klíšťat
• očkování proti infekční žloutence typu A + proti žloutence typu B (kdykoli během roku) důvodem je prevence těchto dvou onemocnění, mělo by být ve „výbavě“ každého cestovatele, a to i cestovatele do tradičních prázdninových destinací českých turistů
• další očkování doporučujeme podle individuálního rizika (věk, životní styl, chronická onemocnění – diabetes, CHOPN a asthma bronchiale, kardiovaskulární onemocnění, obezita, kouření, chronické onemocnění jater, ledvin, nepřítomnost/nefunkčnost sleziny (asplenie, hyposplenie), imunosupresní stavy, transplantace, onkologická onemocnění, HIV, neurologické poruchy, apod. . . )

Proč Vám očkování doporučujeme?

U dospělých je 100krát větší pravděpodobnost úmrtí na onemocnění, jemuž lze předejít očkováním, než u dětí. Zatímco proočkovanost dětí je na nejvyšší úrovni, většina dospělých si ani neuvědomuje, že by měli být očkováni. Dospělí se často nenechávají očkovat, protože si myslí, že to nepotřebují nebo jim to nikdo nedoporučil.

Proč potřebují dospělí očkovací látky?

Očkovací látky někdy neposkytují celoživotní ochranu, protože imunita slábne (např. očkovací látky proti tetanu, záškrtu, černému kašli).
Někdy se viry nebo bakterie během času mění (např. virus chřipky).
Stárnoucí imunitní systém se stane náchylný k onemocněním, která byla v mladším dobu menší hrozbou (např. pneumokok, pásový opar).

OČKOVACÍ KALENDÁŘ PRO DOSPĚLÉ – info zde»
OČKOVACÍ KALENDÁŘ – OSOBY V RIZIKU A S CHRONICKÝM ONEMOCNĚNÍM www.vakcinace.eu/ockovani-v-cr-ppl»
PŘÍSPĚVKY POJIŠŤOVEN www.avenier.cz/cz/prispevky»

Očkování kombinovanou vakcínou proti všem třem nemocem doporučujeme všem dospělým alespoň 1x.
Dále je očkování doporučeno ženám plánujícím těhotenství a ženám těhotným, které by měly dostat jednu dávku očkovací látky proti tetanu, záškrtu a černému kašli mezi 27. a 36. týdnem těhotenství, a to během každého těhotenství.
Doporučujeme přeočkovat dospělé, které se pohybují mezi malými dětmi a jsou v kontaktu s kojenci (rodiče, prarodiče, pracovníky ve školství, vedoucí volnočasových aktivit pro děti, atp.).

Očkování proti tetanu patří jako jediné mezi povinné očkování u dospělých; bakterie tetanu jsou přítomné v půdě a mohou se dostat do pokožky při řezném nebo bodném poranění, tetanus je i v dnešní době smrtelné onemocnění (zemřou přibližně 3 lidé z 10, kteří onemocní tetanem ).

Očkování proti záškrtu je vhodné v dospělosti zopakovat, a to kvůli s věkem se snižující imunitě; bakterie záškrtu vytváří silný povlak v zadní části hrdla, který zhroršuje polykání a dýchání, toxin bakterií záškrtu může napadnout srdce, ledviny a nervovou soustavu (v populaci dospělých nad 40 let zemře 1 člověk z 5 na udušení, selhání srdce nebo paralýzu).

Očkování proti černému (dávivému, 100dennímu) kašli je také vhodné v dospělosti zopakovat; bakterie černého kašle vytváří několik toxinů které způsobují tvorbu hustého lekavého hlenu, který ucpává průdušnici a způsobuje bolestivé křeče při kašlání, bakterie černého kašle může také způsobovat zápal plic, záchvaty a trvalé poškození mozku, černý kašel se přenáší z dospělých na děti, pro které je velmi nebezpečný (děti mají malou průdušnici, a to při zánětu zvyšuje riziko dušení), proto je důležitý, aby byli očkovaní dospělí a chránili tak i děti.

Očkování proti chřipce doporučujeme prakticky všem osobám v produktivním věku a velmi silně doporučujeme osobám starším 65 let a dále osobám jakéhokoliv věku s chronickým onemocněním – (diabetes, léčená onemocnění srdce a cév, onemocnění dýchacího systému, onemocnění ledvin a jater, po odebrání sleziny, po transplantaci krvetvorných buněk či poruchou imunity). Dále očkování odporučujeme osobám, které jakýmkoliv způsobem pečují o rizikové – zranitelné – osoby, či s nimi žijí ve společné domácnosti. Očkování je doporučováno i ženám v kterékoliv fázi těhotenství a ženám, které plánují těhotenství během chřipkové sezóny.

Chřipka je virus, který infikuje dýchací soustavu, napadá sliznici nosu, průdušnici, průdušky a plíce. Častými přenašeči viru jsou děti a často tento virus děti přenášejí na své rodiče a prarodiče. V České republice je ročně cca 1500 úmrtí spojeno s chřipkou a jejími komplikacemi, přičemž k většině úmrtí dochází u osob starších 65 let a většině těchto úmrtí se dá předcházet očkováním.
Očkování snižuje pravděpodobnost těžkého virového zápalu plic, který bývá příčinou úmrtí na chřipku. Očkovací látky se každoročně přetvářejí tak, aby obsahovaly tři nebo čtyři různé kmeny virů chřipky, které v daném roce budou podle očekávání způsobovat onemocnění.
Očkovací látka proti chřipce způsobuje u méně než 1 ze 100 lidé horečku, bolest svalů a únavu, tyto reakce se obvykle projeví 6 až 12 hodin po imunizaci a mohou přetrvat 1 až 2 dny, k těmto reakcím nejčastěji dochází u malých dětí.
Výhody očkovací látky jednoznačně převažují její rizika.

Očkování doporučujeme všem dospělým nad 65 let věku, obzvláště osobám, které jsou v kontaktu s dětmi, vnoučaty, pravnoučaty. Dále doporučujeme očkování osobám bez sleziny, s onemocněním krvetvorných buněk, kochleárním implantátem, osobám podstupujícím chemoterapii, kuřákům, osobám s chronickým onemocněním srdce, plic, s diabetem, chronickým onemocněním jater (cirhóza).

Bakterie pneumokoka žije v nose a hrdle až u 25 z každých 100 lidí. U těchto lidí, nosičů, bakterie obvykle žádné obtíže nezpůsobuje, ale právě bezpříznakoví nosiči je mohou šířit kapénkami na někoho dalšího, kdo je k infekci vnímavý (např. přenos z malých dětí na prarodiče).
Pneumokok je bakterie, která způsobuje několik různých typů závažných infekcí, z nichž nejběžnější v dospělém věku je zápal plic; dalšími orgány, které mohou být napadeny jsou mozek nebo mícha (meningitida).
Obzvláště náchylní jsou k tomuto onemocnění starší lidé (na pneumokokový zápal plic zemře 5-7 lidí z každých 100).

Jižní Čechy patří dlouhodobě mezi oblasti s nejvyšší aktivitou klíšťat. Očkování doporučujeme prakticky všem dospělým, ale třeba i cestovatelům – obzvláště v rámci střední a jižní Evropy, v oblasti Skandinávie, Ruska, východní Asie i Japonska.
Není vhodné očkovat v období těhotenství a kojení.

Klíšťová meningoencefalitida, ačkoli není považována za smrtelné onemocnění (avšak 1% případů končí fatálně), může zanechávat trvalé následky – např. chronické bolesti hlavy, pískání v uších, zhoršená pohyblivost, poruchy psychiky, paměti a soustředění, deprese. Obecně je průběh onemocnění v dospělosti závažnější než u dětí.

K přenosu viru klíšťové encefalitidy dochází již po 2 hodinách od přisátí infikovaného klíštěte.
Inkubační doba, tedy doba od vniknutí infekce do organismu do doby projevu příznaků, je 1 až 3 týdny.
Po uplynutí inkubační doby probíhá encefalitida typicky ve 2 fázích, přičemž 1. fáze, tzv. chřipková, trvá 3 až 5 dní a obtíže jsou podobné právě těm chřipkovým – bolesti svalů, kloubů, hlavy, zvýšená teplota, nechutenství, únava. Obtíže odezní a nastupuje tzv. klidové období, které trvá 1 až 20 dní.
2. fáze onemocnění se projevuje velkými bolestmi hlavy a světloplachostí, mohou se vyskytovat poruchy hybnosti svalů, nervová obrna, vysoké horečky, zvracení, třes, poruchy spánku, paměti, poruchy hlavových nervů. Po proběhlé 2. fázi mohou nastat i trvalé následky, a to až u čtvrtiny nemocných!
Cílená antivirové léčba proti tomuto onemocnění neexistuje, avšak očkování ano.

Očkování doporučujeme osobám pracujícím ve stravovacích zařízeních, včetně úklidového personálu, osobám pracujícím v odpadovém hospodářství (čističky odpadních vod, čištění septiků, kanalizací), osobám pracujícím v azylových domech, dále osobám s onemocněním jater, ledvin, sexuálně promiskuitním osobám, narkomanům, cestovatelům, kteří směřují do oblíbených středomořských cílů českých turistů, dále pak cestovatelům zvláště do oblastí Střední a Jižní Ameriky, Afriky, Blízkého východu, jižní a jihovýchodní Oceánie.

Virová hepatitida typu A, též nemoc špinavých rukou nebo infekční žloutenka, je virové zánětlivé onemocnění jater, které se vyskytuje na celém světě a v každoročních epidemiích i v České republice. Riziko onemocnění se zvyšuje s nedostatečným hygienickým standardem.
Přenáší se fekálně-orální cestou. Znamená to, že virus se z organizmu vylučuje stolicí a dál může být přenesen buď přímo např. špinavýma rukama, nebo nepřímo požitím kontaminovaných potravin.
Riziková je konzumace tepelně neupravených potravin v prostředí s nízkým hygienickým zázemím personálu, konzumace vody a nápojů neověřené kvality, přítomnost ledových kostek v nápojích, konzumace jídla prodávaného na ulici nebo ve stáncích rychlého občerstvení.

Očkování doporučujeme osobám neočkovaným v dětství (tedy osobám narozeným před rokem 1989), dále osobám s chronickým ledvinným či jaterním onemocněním, před větší chirurgickou operací, dále je vhodné očkování doporučené pro HIV pozitivní, pro sexuální a domácí kontakty s HBsAg pozitivní osobou, pro narkomany, před nástupem do vězení, pro pacienty psychiatrických oddělení, mentálně postižené osoby, zdravotnický personál, sociální pracovníky, pracovníky integrovaného záchranného systému, pracovníky azylových domů, pracovníky úklidových služeb, pracovníky vězeňské služby.

Virová hepatitida typu B je virové zánětlivé onemocnění jater. Virus žloutenky typu B je 100x nakažlivější než virus HIV. Průběh onemocnění bývá těžší a delší než u žloutenky typu A. Akutní onemocnění může přecházet do chronického průběhu, který může vyústit ve vážné zdravotní problémy v podobě „ztvrdnutí“ jater (cirhózy) či dokonce rakoviny jater (karcinomu).
Nemoc se šíří kontaktem s krví nebo jinými tělními tekutinami infikované osoby. Významný je přenos pohlavním stykem. U těhotné ženy nakažené virem hepatitidy B může během porodu dojít k nakažení novorozence.
Výskyt této nemoci je celosvětový. K nákaze může dojít při ošetření v místním zdravotnickém zařízení (injekce, infuze, nedostatečně vydezinfikovaný nástroj, zubní ošetření).
Riziková je také kožní tetováž, drogy, nechráněný pohlavní styk a používání společných předmětů denní hygieny – zubního kartáčku, holicího strojku, apod.

Očkování doporučujeme u adolescentů a mladých dospělých, při pobytu v kolektivních zařízeních internátního typu a při časté účasti hromadných kulturních akcích. Dále pak u osob s poruchou imunity, osobám bez sleziny a cestovatelům.

celkové horečnaté onemocnění, otravu organismu a smrt. Nemoc má velmi často dramaticky rychlý průběh – v krátké době, během pouhých několika hodin dojde z plného zdraví k život ohrožujícímu selhání organismu. V České republice dominuje meningokok typu B, ale v posledních letech zaznamenáváme i zvýšený výskyt typu C. Četnost výskytu meningokokových nákaz je u nás poměrně nízká, nicméně úmrtnost hlášených případů poměrně vysoká.

Očkování doporučujeme osobám, které toto onemocnění neprodělali v dětství (nebo bez historie nemoci) - obzvláště ženám plánujícím těhotenství, osobám čekajícím na transplantaci, na imunosupresivní léčbě, osobám se závažnou neurodermatitidou nebo osobám v blízkém kontaktu s výše uvedenými. Doporučujeme i u pracovníků MŠ, dětských domovů, apod.

Plané neštovice (varicela) jsou onemocněním dětského věku, avšak cca 10% dospělé populace je k této infekci vnímavé, protože u ní v dětství neproběhlo.
Průběh onemocnění bývá v dospělosti závažnější a komplikace jsou častější než u dětí. Zvláště nebezpečné je toto onemocnění u těhotných žen ve druhém a třetím trimestru těhotenství, respektive existuje významné riziko pro plod a novorozence. Další velmi rizikovou skupinou s těžkým průběhem onemocnění jsou osoby s významnou poruchou imunity a pacienti s onkologickými diagnózami.

Vakcína proti pásovém oparu již není od roku 2020 v ČR k dispozici.

V minulosti bylo očkování doporučováno osobám ve věku nad 50 let, které prodělaly onemocnění planými neštovicemi (varicela) k prevenci pásového oparu a k prevenci postherpetických neuralgií (nervových bolesti po proběhlém pásovém oparu).

Původcem pásového oparu – Herpes zoster virus – je stejný jako původce planých neštovic. Nákaza virem planých neštovic proběhne často v dětském věku. Po prodělaných planých neštovicích zůstává v těle „spící“ virus, který se po určité době může znovu aktivovat a způsobit pásový opar. K aktivaci viru dochází následkem oslabení imunity vnějšími (stres, slunce, fyzická námaha) nebo vnitřními faktory (léčba oslabující imunitní systém, nemoc). V ČR je ročně hlášeno cca 6500 případů výskytu pásového oparu, nejčastěji u osob ve věku nad 50 let, častěji u žen.

Očkování doporučujeme ženám i mužům neočkovaným před zahájením pohlavního života nebo neočkovaným ve věku 11-13 let. Očkování doporučujeme všem ve věku do 26 let. V pozdějším věku prospěšnost vakcinace klesá.

HPV je celosvětově rozšířená nákaza, 70–80% populace se s ní v průběhu života setká. Existuje více než 100 typů těchto virů, přičemž přibližně 40 typů HPV postihuje oblast pohlavních orgánů. Přenáší se na muže i na ženy, a to i z bezpříznakových infikovaných osob. Karcinom děložního čípku je v České republice až čtyřnásobně častější než v některých evropských zemích. V České republice podlehne rakovině děložního čípku každý rok přibližně 400 žen

Přeočkování proti příušnicím doporučujeme osobám narozeným před rokem 1987, neboť u těchto osob lze předpokládat již nedostatečnou ochranu protilátkami z dětství.

Příušnice jsou akutní virové horečnaté onemocnění s typickým jednostranným nebo oboustranným zduřením příušních žláz, doprovázené jejich bolestivostí. Zduřet a bolet mohou i podčelistní nebo podjazykové žlázy. Onemocnění doprovází celková únava, bolesti svalů, hlavy, horečka.
Komplikace onemocnění jsou častější u dospělých než u dětí – nehnisavý zánět mozku a mozkových blan – vzácně způsobující ohluchnutí, více u mužů než u žen (3:1), zánět varlat a nadvarlat, ojediněle vaječníků, vzácně slinivky. I v současné době probíhají menší epidemie tohoto onemocnění.

Očkování doporučujeme veterinářům, laboratorním pracovníkům v riziku expozice viru vztekliny a cestovatelům do oblastí s vysokým výskytem nemoci.
Vzteklina je akutní virové onemocnění centrálního nervového systému, postihuje všechny teplokrevné živočichy včetně člověka. I v současné době je toto onemocnění smrtelné, proti této nemoci neexistuje žádná účinná léčba.